Kůň s modrýma očima

Básničky pro Sáru a Nikolku (2005–2013)

ať aspoň jeden moudrý den
za šest nemoudrých je vyměněn

(Klement Bochořák)


Počty

jedna, dvě, tři, čtyři, pět
počty nejsou žádný med
sedm, osm, devět, šest
člověka to může splést
třináct, dvanáct, jedenáct
člověka to může zmást
deset, dvacet, padesát
už mám dost
a jdu si hrát


Kůň s modrýma očima

nikdo si ho nevšímá
všichni někam pospíchají
kůň s modrýma očima
tiše kluše za tramvají
od stanice k stanici
na vršku i na úbočí
v dešti, horku, vánici
sledují tě modré oči

pročpak si tak počíná
proč se tak nelidsky honí
kůň s modrýma očima
o co kráčí tomu koni
rozpálený doběla
odráží se od refýže
když ho Sára viděla
řekla: to je klásné žvíže!

buď pospíchá ke žlabu
kde ho čeká fůra sena
nebo hraje na babu
anebo je za tím žena
nebo jsme mu ujeli
nebo prchá před zlým slonem
jemuž vlezl do zelí
nebo prchá před zákonem

vidím ho jen já a ty
dospěláci nevnímají
kdo jim šlape na paty
kdo se skrývá za tramvají
tatínek to nevnímá
maminka to nevnímá
kde by se vzal v našem kraji
kůň s modrýma očima

cesta pěkně ubíhá
obloha je jako šmolka
trať je samá kobliha
máváš klukům a já holkám
poslouchám, jak podkovy
o koleje něžně zvoní
škoda, že se nedovím
o co kráčí tomu koni


Sen

Sárinka se probudila
malá rozcuchaná víla
jaká krása se jí zdála
že se ze sna usmívala?

nasedla jsem na koníčka
a pod uzamčená víčka
vešla se mi celá louka
zdálo se mi, že pes mňouká
mourovatý kocour štěká
čekala jsem na člověka
jako čeká každý v žití
slyšela jsem vlnobití
křik a potlesk bílých ptáků
velryba mi v obýváku
zatančila jako dáma
byt jí zmizel pod nohama
nebo vlastně pod ploutvemi
zdálo se mi o podzemí
kterým teče horká řeka
čekala jsem na člověka
jako čeká každý živý
pak ve vraku staré jívy
hrála jsem si s mořskou pannou
na babu a schovávanou
viděla jsem cizí kraje
od vrcholků Himálaje
až po nilské pyramidy
potkala jsem spoustu lidí
všichni na mě byli milí
v Římě stejně jako v Dillí
chodila jsem po hladině
radila jsem meluzíně
jak se trefit do komína
zpila jsem se hroznem vína
vykoupaným v ranní rose
spletla jsem si kosu s kosem
kroužila jsem nad oblaky
táta volal: já chci taky!
maminka se o mě bála
plachtila jsem bez rogala
padáku či eroplánu
zdálo se, že nepřistanu
a že zmizím do daleka
čekala jsem na člověka


Au au au

Sára má bebí a to bebí bolí
au au au
do oka hapalo jí zrnko soli
au au au
píchla se o špičatý připínáček
au au au
zakopla v běhu o dřevěný vláček
au au au
v zahrádce spálila se o kopřivu
au au au
málem se utopila v malém pivu
au au au
včelka ji štípla rovnou do prdelky
au au au
pak ji tam štíply další čtyři včelky
au au au
kousla se do rtu, když chtěla říct „Sára“
au au au
v rákosí narazila na komára
au au au
Brano jí samo skříplo prostředníček
au au au
v jeslích ji zničehožnic trefil míček
au au au
uštknul ji slepýš, teď je oslepená
au au au
voda jí natekla až do kolena
au au au
z kopce se skutálela do údolí
au au au
a teď má bebí a to bebí bolí
au au au


Blues o balonku

jeden kluk se
tak moc lek
až mu ulít
balonek

bůh ví, proč se
lek ten kluk
možná… nebo…
to je fuk

lek se a pak
zakňoural:
mami, on se
nabourá!

oč by boural?
o mraky?
o havraní
zobáky!

jen to dořek
prd ho! prásk!
balon vybouch
a pak splask

spadnul dolů
šmitec, šlus
a kluk poznal
co je blues


Pán s barevnými křídly

znal jsem pána s pohádkově
barevnými křídly
bůh ví, kde teď bydlí
kdysi bydlel v Karlíně

chodil brzo na kutě
a své pestré perutě
věšel na noc do skříně

pak žil dlouho v Londýně
pak na vrchu Petříně
když se belhal na rozhlednu
perutě ho táhly ke dnu
zato když je rozepjal
hrál mu v těle každý sval

znal jsem pána s přenádherně
barevnými křídly
bůh ví, kde teď bydlí
naposled psal z Ugandy

jelikož ctil pravidla
když mu křídla prořídla
vyměnil je za kšandy

já ta brka pro Sáru
koupil v jednom bazaru
(kde jinde než v Karlíně)
a ta poztrácená pírka
zavál vítr do jezírka
natruc modré hladině

vypral jsem je
schoval jsem je
v Sárinčině peřině


Nečekané proměny v pražské zoo

nejdříve se nosorožci
proměnili v stádo ovcí

hned nato se kobra
proměnila v bobra

a potom se želva
proměnila ve lva

žirafa se přidala
a změnila se v mývala

hroch se vtělil do slona
kur se změnil v muflona

z kondora je býk
z býka kolibřík

kůň se změnil v pštrosa
klokan zase v losa

los se změnil v loskutáka
z kodiaka je teď straka

emu (nebo nandu?)
proměnil se v pandu

stokilová gorila
změnila se v motýla

někdo viděl užovku
jak se mění v lanovku

jiný slyšel páva
bučel jako kráva

z rorýse je rys
z leguána hmyz

z plameňáka vlk
co má dlouhý krk

zubra chtěla zebra
sup jí ho však přebral

zebra ale nepláče
a už se mění v hrabáče

no a hrabáč kapský
vyřešil to chlapsky

proměnil se v lachtana
a čvachtal se až do rána


Brouci

pojďme honem do Stromovky
na zelenou louku
čekají tam na nás stovky
roztomilých brouků

jeden z nich má černé krovky
druhý zlatou hlavu
pojďme honem do Stromovky
na zelenou trávu

třetí brouk má tykadélka
čtvrtý vidí za roh
s pátým chodí slečna včelka
šestý brouk má paroh

ten se živí pampeliškou
tamten zase lejny
devátý jí maso s kližkou
desátý je stejný

tenhle brouček sbírá helmy
tamten sbírá střepy
tadyten má pohled šelmy
tamhleten je slepý

pojďme honem do Stromovky
pod košatou břízu
čekají tam na nás stovky
roztodivných hmyzů


Příchod zimy

když se podzim svlékne z listí
buk i maliní
připomíná alchymisty
v černé kuchyni

říčka bublá, čvachtá, syčí
jako elixír
zvěř spí skrytá pod jehličím
za zelený knír

slunce šimrá do zorniček
ale nehřeje
měsíc sbírá tisíc sklíček
z modré závěje

mrazík číhá v holé stráni
s vichrem na klíně
ostatní jsou zachumláni
v bílé peřině


Uspávanka

v noci jsou všechny věci jiné
dům je jak tajuplný hrad
ty si však můžeš se svým stínem
do rána povídat a hrát

táta jen zívne a hned spinká
maminka spinká vedle něj
tma je jak uzamčená skřínka
klíč od té skřínky nehledej

v noci jsou všechny věci cizí
ještě že méďa drží stráž
vynadá duchům a pak zmizí
to proto, že už usínáš


Jak bych spala

protože jsem malá
pořád bych jen spala
spala bych jak špalek
zamklá do ospalek
spala bych jak dudek
s pusou od jahůdek

spala bych jak větřík
kterej dechem šetří
spala bych jak léto
na plovárně s tetou
jako zimní ráno
ve Stromovce s mámou

spala bych jak čluny
na kluzišti z luny
jako noční věže
vsedě, vstoje, vleže
v hájích nebo luzích
za řeči i v chůzi

protože jsem malá
pořád bych jen spala
spala bych jak vánek
jako pustej zámek
jako když mě hodí
do hluboký vody


Blues pro Nikolku

tohle je blues pro Nikolku
a pro každou jinou holku
která si to zaslouží

blues je, děti, zvláštní pocit
jako když po temný noci
orel zakrouží
nad pestrobarevnou duhou

blues je, když už nejsi sluhou
sebe sama a máš chuť
žít, jak umíš
buď, jak buď

blues je, Niki, cíl i cesta
i kdyby už život nestál
ani za zlámanej groš
vždycky přijde listonoš
a přinese dobrou zprávu
blues je, když nevěšíš hlavu

připravte se, děcka, na to
že tu kromě mámy s tátou
žijou lidi, co si snad
vůbec nedovedou hrát

o to víc je dobrý vědět
že když se svět tváří šedě
je tu ten song pro Nikolku
a pro každou jinou holku