PŘÍBĚHY PÍSNÍ

díl druhý

Galén 2011

Jsou písně, které stojí za to poslouchat.

Jsou písně, o kterých stojí za to přemýšlet.

A jsou písně, u kterých stojí za to znát celý příběh.

♫

O příbězích všech dvaceti následujících písniček platí, že jsou to historie skoro detektivní.

Naštěstí má jejich vypravěč velkou ctnost navíc: místo líčení, jak pátral, rovnou sděluje, co vypátral.

Michal Bystrov je reportérem stejně poutavým jako elegantním.

Jiří Černý

♫

První část zamýšlené trilogie Příběhy písní spatřila světlo světa v roce 2009. Také v druhém díle se Michal Bystrov vydává po stopách skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo. Na základě ověřených faktů líčí co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii jejich vzniku, srovnává všechny známé teorie, upozorňuje na staleté omyly a vykresluje prostředí a situace, v nichž se jednotlivé písně zrodily. Zajímá vás, kdo byla skutečná dívka z Ipanemy, kudy teče Červená řeka, co se skrývá za mořem piva a jak se ocitl "známej lotr mexickej" na kopečku v Africe? V této knížce najdete odpovědi.

♫

That Lucky Old Sun ♪ Strange Fruit ♪ The Girl From Ipanema ♪ Oh My Darling Clementine ♪ Red River Valley ♪ Auld Lang Syne ♪ The Partisan ♪ Go Down, Moses ♪ Amazing Grace ♪ Greensleeves ♪ My Bonnie Lies Over The Ocean ♪ Where Have All The Flowers Gone? ♪ El Condor Pasa ♪ Long Black Veil ♪ Oh Shenandoah ♪ When Johnny Comes Marching Home ♪ The Green Door ♪ Big Rock Candy Mountain ♪ Lily The Pink ♪ Na kopečku v Africe

♫

Jana Machalická, Lidové noviny, 22. prosince 2011

Jak to bylo s odrhovačkou o Babinském a proč se o něm zpívá jako o lotru mexickém? Nebo co má společného šanson Marlene Dietrichové Řekni, kde ty kytky jsou a Šolochovův Tichý Don? V druhém, ještě objemnějším díle úspěšných Příběhů písní nejen o tom čtivě i poučně píše Michal Bystrov.

Příběhy písní jsou téměř dobrodružným objevováním mnohdy až absurdních spojnic a konotací. Stejně tak jsou poutavou hudebně-literární topografií a v neposledním případě i zábavným opravníkem omylů. Autor nejenže poctivě kutá v pramenech a literatuře, ale také zvládá neobyčejnou epickou šíři, aniž by svým vyprávěním nudil, některé ,,příběhy" se čtou jako detektivka či špionážní thriller. Třeba jako peripetie kolem hitu El Condor Pasa Paula Simona a Arta Garfunkela. Písničkáři se totiž po vydání alba Bridge Over Troubled Water podivili, že to, co měli za ,,lidovku", byla část zarzuely, kterou sepsali Peruánci Daniel Alomía Robles (hudba) a Julio Baudouin (libreto). Simon se nijak nebránil, ale stejně si to Jihoameričané vyložili ,,jako chamtivost a omezenost USA". Ministr zahraničních věcí Bolívie kvůli písni psal i řediteli UNESCO s tím, že je třeba chránit i nehmotné kulturní statky. K tomu je ale třeba dodat, jak píše autor, že vojenská vláda dotyčného ministra kondora jako symbol ukradla Inkům a zneužila pro svou diktaturu.

Dokládá to i Operace Kondor, na níž participovaly pravicové vlády Jižní Ameriky, a ty si na své odpůrce rukavičky nebraly, o čemž svědčí i čísla - padesát tisíc zavražděných, třicet tisíc nezvěstných...

Tak vida, jedna romantická písnička, a kam až jsme se dostali. V knize je ovšem celkem dvacet příběhů, které se točí mnohdy velmi neuvěřitelnými zátočinami. Kdo by neznal song Marty Kubišové Dobrodružství s Bohem Panem (v originálu Greensleeves - Zelené rukávce). Jenže to není, jak se tradovalo, irská balada, ba ani skladba Jindřicha VIII., kterou měl napsat pro svou Annu Boleynovou, než ji poslal na popraviště. K tomu nám pak autor nabízí řadu půvabných detailů od dam, které byly ochotné laškovat s pány za časů Shakespearových na zeleném pažitě až po přímo úchvatnou bitvu vydavatelů ze 16. století. Ta byla vedena o textové varianty (včetně parodie) zmíněné dámy v zelených rukávcích.

Příběhy písní jsou ještě opatřeny desítkami pečlivě a nápaditě vybraných dobových snímků a reprodukcí různých dokumentů. A Bystrovovy rekonstrukce bouřlivého života starých songů mají ještě jednu přidanou hodnotu - vypovídají o některých méně známých zákoutích historie a nacházejí nové i nečekané souvislosti a paradoxy, čímž se vymykají z pouhého popisování kuriózních historek.

Radek Diestler, Crossroads, 17. ledna 2012

Kdybych měl tu knihu opsat jednou větou, sáhl bych po nedávno vydaném CD S Jiřím Černým na věčné časy a nikdy jinak a využil zdravici Pavla Vrby, význačný to zdroj inspirace a zábavy. „To je gejzír postřehů!“ zněla by ta věta (zasvěcené osoby by jistě dodaly „Marie, neber mi to víno!“)

Po nemalém – a povýtce zaslouženém – sukcesu prvního dílu „příběhů za písněmi“ se dalo čekat, že dřív nebo později přijde i druhý. A protože laťka vysoko nastavená se při druhém skoku jen nepatrně zachvěla, být autorem, vůbec bych se nežinýroval s třetím.

Jako milovníka starých tisků (řečeno s Dorotou Sayersovou) mne u Michala Bystrova fascinuje důkladná práce s (mnohdy těžko) dostupnou literaturou. Není to úplně normální ani u graduovaných historiků, natož u publicistů. A ve chvíli, kdy si pod prací s prameny leckterý expert představuje deset náhodně sebraných internetových canců spletených hladce obrace, zasluhuje tak poctivý přístup uznání.

Na těchto základech můžete stavět a vydat se na stopu příběhu. Oproti prvnímu dílu se rozšířil akční rádius: jestliže první písně s příběhem pocházely takřka výhradně z angloamerického prostředí, tentokrát se vypravíme třeba i do Brazílie a do Peru. Jako minule končí kniha jedním příběhem české písně, tentokrát asi nejpopulárnějším tuzemským prison songem o Babinském, s velmi překvapivým vysvětlením, co v té písni dělá kopeček někde v Africe (výklad mi připadne trochu přitažený za vlasy, ale za ten příběh, který následuje, přitažení stojí).

Příběhy nepostrádají nečekaná rozvinutí, zákruty a zastávky: tak třeba při stopování kořenů písně Oh My Darling Clementine se čtenáři najednou vynoří Joaquín Murieta, mexický desperát z období zlaté horečky v Kalifornii. Někdy jsou ty zlomy a odbočky pěkně záludné a terén, na kterém se čtenář pohybuje, stává se nepřehledným: pozorné a soustředěné čtení je žádoucí. Čímž ovšem nechci říci, že čtenáři jest obcovat s akademickým suchoprdem.

Za zmínku stojí i důsledná reflexe daných písní v českém prostředí. Autor dal prostor několika pachatelům českých textů, a na závěr v obsáhlém seznamu různých verzí té které písničky předložil i ty tuzemské. Dal by se jistě doplnit (třeba o verzi písničky Long Black Veil od skupiny Circus Prague, nebo o nečekanou úpravu písně Where Have All The Flowers Gone tuzemskými uctivači Miloše Frýby), ale ty úpravy by byly jen kosmetické.

Jak říkávávávával pan Vojtíšek, fotograf český – celkový dojem veskrze pozitivní.

Alexander Balogh, SME, 22. ledna 2012

Slávne muzikantské duo Simon & Garfunkel sa rozišlo v roku 1970 albumom Bridge Over Troubled Water, z ktorého sa dodnes predalo 25 miliónov. Je na ňom aj pieseň If I Could (El Condor Pasa), známa tiež v podaní Ymy Sumac, Plácida Dominga a ďalších vrátane Karla Gotta.

Zatiaľ samé známe fakty však obohacuje český hudobný publicista a hudobník Michal Bystrov v knihe Příběhy písní napríklad informáciou, že táto skladba o tri roky neskôr mala v organizácii UNESCO zohrať dôležitú úlohu pri presadzovaní myšlienky zachovávať aj nehmotné kultúrne dedičstvo národov.

„Na vine“ bol práve Paul Simon, ktorý v polovici 60. rokov načas odišiel od svojho kamaráta Arta Garfunkela a skúsil si v Európe sólovú dráhu. Na nej sa mu priplietla do cesty juhoamerická skupina Los Incas, u ktorej počul prekrásny motív, pripomínajúci let kondora, a po informácii, že ide o ľudový nápev, otextoval ho a po návrate do dua k Artovi zaradil do repertoára. Netušil však, že nejde o ľudovú pieseň, ale o časť rovnomennej peruánskej operety z roku 1913.

Neznámym osudom svetoznámych hitov (napríklad že pieseň My Bonnie nahrali Beatles v Hamburgu v roku 1961 ešte bez Ringa, pričom skladba bola slávna aj v ruskej verzii už v 30. rokoch zásluhou Leonida Uťosova), sa Michal Bystrov venuje systematicky, táto kniha je vlastne už „dvojkou“ jeho Príbehov piesní. Na vyše 400 stranách ponúka fundovanú podrobnú históriu ďalších 19 skladieb vrátane anglických textov a ich prebásnených prekladov, ako aj českých textov pre Matušku, Kubišovú, Hegerovú a ďalších spevákov, kompletnú celosvetovú diskografiu každej piesne a množstvo fotografií.

Vladimír Vlasák, Mladá fronta Dnes, 23. ledna 2012

Jak vznikla skladba Řekni, kde ty kytky jsou, evergreen Červená řeka nebo loupežnický popěvek Na kopečku v Africe? Odpovědi nabízí kniha Michala Bystrova Příběhy písní 2, jež do detailů popisuje historii dvaceti skladeb.

Michal Bystrov, jinak také novinář, překladatel textů i biografie Boba Dylana a zároveň zajímavý písničkář, vlastně navázal na svůj předchozí svazek Příběhy písní 1. Ten mu vyšel v roce 2009 a získal solidní ohlas. Po nynějším druhém dílu, vydaném nakladatelstvím Galén, má časem následovat třetí pokračování.

Bystrovova takřka detektivní metoda se nezměnila. Autor dokáže píseň vystopovat až k jejím kořenům. Třeba Shenandoah znamená v indiánské řeči dcera hvězd, v pozdějších úpravách se za jménem skrývá konkrétní dcera indiánského náčelníka i název řeky. V říční verzi tuto píseň (Oh, Shenandoah) hrála už na přelomu šedesátých a sedmdesátých let česká kapela Rangers.

Všechny souvislosti hudebního, historického či zeměpisného rázu, a že se jich váže ke každému songu mnoho, provází řada fotografií a ilustrací.

Výtečné je, že každá píseň má i svůj český překlad, který ctí její původní smysl. V závěru knihy autor nabízí různé přetextované české verze. Včetně proslulé domácí podoby skladby Where Have All The Flowers Gone? (Řekni, kde ty kytky jsou) od Jiřiny Fikejzové, známé z podání Marie Rottrové nebo Marty Kubišové.

Svou spirituální historii má hymnus Amazing Grace (Už z hor zní zvon), jejž počeštil textař Zdeněk Borovec pro Karla Gotta. A zlidovělá píseň Červená řeka, která pomohla ve startu kariéry Heleny Vondráčkové, se v originále jmenuje Red River Valley. Zpívá se mezi lidmi také jako Rodné údolí.

Nejde jen o domácí interpretace písní. Bystrov uvádí i četné zahraniční zpěváky, kteří v případě smutné balady Long Black Veil (Dlouhý černý závoj) tvoří poměrně dlouhý seznam. Patří sem například Johnny Cash, skupina The Band, Nick Cave And The Bad Seeds nebo irská kapela The Chieftains s Mickem Jaggerem. Za českou stranu píseň naposledy převzal Pavel Bobek.

Autor rozplétá i zvláštnosti v textech, třeba proč se v písni o Babinském objevuje Afrika, zatímco český loupežník je titulován jako „starej lotr mexickej“.

V Bystrovově podání se za většinou písní, jež pocházejí převážně z Velké Británie nebo Ameriky, vynořují celé úseky dějin nebo i neuvěřitelné lidské osudy, jež se promítly do songů třeba jenom vzdáleně. Písně vlastně autorovi poslouží jen jako jakási optická čočka, ve které se všechny linie směřující k jejímu vzniku protnou.

I proto se Příběhy písní čtou skoro jako historické či hudební detektivky. Nikdo v Česku je zatím tak důsledně, detailně či zajímavě nezpracovává jako Michal Bystrov. Možná tím založil speciální literární žánr.

Vladimír Hulec, Divadelní noviny, 24. ledna 2012

Řekni, kde ty písně jsou Jsou písně, které stojí za to poslouchat. Jsou písně, o kterých stojí za to přemýšlet. A jsou písně, u kterých stojí za to znát celý příběh… Právě těm je věnován cyklus publicisty Michala Bystrova Příběhy písní, který do roku 2010 vycházel v časopisu UNI a jejichž už druhý díl (první vyšel v roce 2009) vydalo nyní nakladatelství Galén. Autor se vydává po stopách dvaceti proslulých, vesměs zlidovělých songů a skladeb, mezi nimiž najdeme např. The Girl from Ipanema, The Partisan, El Condor pasa, Long Black Veil nebo Where Have All the Flowers Gone proslavenou folkovým zpěvákem Petem Seegerem a (v německé verzi jako Sag mir, wo die Blumen sind) zpěvačkou Marlene Dietrich. Zabývá se jak historickým pozadí textů, tak hudebními zpracováními a vývojem interpretací. Součástí jsou i – vedle původních – různé české překlady všech dokumentovaných písní. Jakýmisi „bonusy“ navíc jsou osobní vzpomínky Jiřího Suchého a Miloně Čepelky na vznik českých textů k písním Klementajn (Oh My Darling Clemetine) a Dobrodružství s bohem Panem (Greensleeves).

Tomáš S. Polívka, Rock & Pop, 1. února 2012

V úvodu 2. svazku věru dobrodružných příběhů, zápisů o pátrání po autorech a jejich pohnutkách či po historických předlohách známých písní Michal Bystrov uvádí, že není příznivec dvojek a trojek. Naštěstí ho nadšené přijetí první knihy osmělilo k pokračování, dokonce rozsáhlejšímu a rozmáchlejšímu co do žánrového záběru. Tentokrát se vypravil až do období renesance, aby poodhalil možný původ balady Greensleeves, často – a zřejmě mylně – připisované králi Jindřichu VIII. (Věděli jste, že už Shakespeare použil Zelené rukávce jako příklad protivné odrhovačky?) Vypátral, v jakém rozpoložení napsal Haven Gillespie text jazzového standardu That Happy Old Sun. Sledoval, odkud vyletěl ten zpropadenej kondor (El cóndor pasa). A zastavil se i ,,na kopečku v Africe, (kde) stojí stará věznice". Pokud bude detektivní práce s archivními zdroji stále takhle pečlivá, jazyk odlehčený a přitom přesný, výklad poutavý a zároveň zasvěcený, může autor publikovat „životopisy" písniček do aleluja. Těším se na jakoukoliv trojku, čtyřku, desítku. Vždyť písní, jejichž příběh stojí za to vyprávět, je plný éter (aithér, nemyslím ten rozhlasový).

Jan Nejedlý, Nové knihy, Český rozhlas 3 - Vltava, 2. února 2012

AUDIO

Nakladatelství Galén vydalo knihu Příběhy písní z pera novináře a muzikanta Michala Bystrova. Jde o druhý díl stejnojmenné publikace, která vyšla před třemi lety, a na níž by měl v budoucnu navazovat ještě díl třetí. Autor se zde vydává po stopách dvaceti songů, které u nás zdomácněly pod názvy Červená řeka, Klementajn, Dobrodružství s bohem Panem, Dívka z Ipanemy, Řekni, kde ty kytky jsou či třeba Má láska je za velkou louží. Ve skutečnosti však tvůrce při svém pátrání po osudu skladeb znovuobjevuje písní mnohem více, a také filmů, knih a hlavně skutečných lidských příběhů, které se k daným majstrštykům vztahují. S vervou průzkumníka vyvrací zažité omyly, připomíná zapomenuté autory, vykresluje kulturně-historické souvislosti. Řada písní má kořeny v Americe, a tak mezi tóny a texty tradicionálů či spirituálů ožívají reminiscence časů otrokářství, lynčování, války Severu proti Jihu či zlaté horečky. A jelikož písně často křižují svět křížem krážem, narazíme zde mnohdy na nečekané souvislosti. Například na to, jak brazilská bossa nova ovlivnila český muzikál Starci na chmelu, co spojuje Valčík na rozloučenou a zednářské rituály anebo proč se v odrhovačce o Babinském zpívá zrovna o Africe a jakým řízením osudu se z českého loupežníka stal „známej lotr mexickej". Všechny tyto skutečnosti Michal Bystrov ovšem pouze nepopisuje, on o nich vypráví, vžívá se do svých hrdinů i do dobové atmosféry a vše navíc dokumentuje řadou unikátních fotografií a ilustrací. Kniha vychází v rámci muzikologické ediční řady nakladatelství Galén.