Nejsem první, komu se to stalo. Ztratil jsem desku a zase jsem ji našel. Mezi alby TAJNÝ ESO a MARI, ohraničujícími konec jedné životní etapy a začátek druhé, jsem měl rozpracovanou ještě jinou kolekci písní. Vznikly spontánně během let 2023 a 2024 a hned jsem také většinu z nich nahrál. Načež jsem je nechal v šuplíku, aniž jsem je někomu pustil. Neposlouchal jsem je ani já sám, prostě jsem šel dál. Bylo to takové splašené období – a nějak jsem nevěděl, co si o něm myslet. Teprve teď jsem tu hrst nahrávek svěřil do péče spolehlivého kamaráda, zvukaře Davida Titěry. Když mi je poslal zpátky technicky ošetřené, vyčištěné a zesílené, užasl jsem nad jejich střídmostí a soustředěnou energií. Věřím, že jsem tehdy napsal pár zajímavých textů a melodií, které mě vrátily k podstatě a připomněly mi, co vlastně od sebe i od muziky chci. Je úplně jedno, kolik lidí bude moje „ztracené album“ poslouchat. Jestli deset, sto, pět set nebo tisíc. Pro mě osobně je důležité, že se už dobré tři dekády fakt cítím být písničkářem. Neklidnou duší, co mluví za sebe, chlápkem s kytarou, harmonikou a blokem plným přeškrtaných veršů. P. S. K jedenácti autorským věcem jsem přidal pět zhudebněných básní. Tři z nich jsem natočil v tandemu s kytaristou Martinem Hrubým. Zvláště ta poslední – Zlý člověk – promlouvá k dnešku až tak, že mě mrazí.

VLASTIMIL BRODSKÝ byl sám sobě nejpřísnějším kritikem. Své myšlenky a názory pečlivě formuloval, ze svého soukromí prozradil jen to, co chtěl. Není účelem této publikace rozšiřovat dlouhou řadu drbů, klepů, domněnek a dojmů, jež se nutně pojí se životem každé slavné osobnosti. Knižní portrét z pera Michala Bystrova se zakládá na pečlivé a opatrné práci s dobovými materiály – rozhovory, profily, recenzemi a odbornými reflexemi, jež poskytují jedinečný vhled do tehdejšího uvažování všech zúčastněných. * Obsáhlá biografie jde hluboko pod povrch společných projektů Vlastimila Brodského s Janem Werichem, Martinem Fričem, Vojtěchem Jasným, Evaldem Schormem, Jiřím Menzelem, Zdeňkem Podskalským a dalšími. Krok za krokem mapuje hercovy začátky v Divadle E. F. Buriana i jeho mnohaleté působení na prknech Divadla na Vinohradech. Dozvíme se překvapivé informace o vzniku desítek kultovních her, snímků i menších televizních inscenací. Ale i o mezinárodním ohlasu některých rolí, od Jakuba lháře až po Babí léto. Značný prostor je věnován Brodského rozhlasové práci v čele s jeho největším štěstím i prokletím: fenoménem zvaným Hajaja. Půlstoletou kariéru ilustruje množství dokumentů, z nichž převážnou část uvidí čtenáři poprvé. * Člověk Vlastimil Brodský řekl poslední slovo už skoro před čtvrt stoletím. Ale Vlastimil Brodský coby herec světového formátu, který dělal čest českému umění přes padesát let? To je jiná píseň. Pokud se knize VÍM, ŽE NIC NEVÍM podaří, aby starším připomněla a mladším objevila, čím byl tento neokázalý profesionál v legendárních inscenacích Čapkovy Války s mloky, Steinbeckovy Grandlehárny, Feydeauova Brouka v hlavě, Kohoutovy cirkusové komedie August August, august, Simonova konverzačního duelu …Vstupte! či Roseova soudního dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů, potom bohatě splnila svůj účel. A jestli se díky ní NOVÁ generace NOVÝMA očima podívá na stále aktuálnější filmy Transport z ráje, Až přijde kocour, Bílá paní, Ostře sledované vlaky a Farářův konec, stane se ještě mnohem víc, než v co její autor doufal. * Kniha vychází k 105. výročí narození Vlastimila Brodského.

Představujeme vám vánoční výbor, jaký tu už dlouho nebyl. Přes padesát autorů, klasiků české poezie, se potkalo ve velké knize věnované magickému období konce roku. Prosinec, advent, mráz a sníh, Štědrý den a Štědrý večer. Koledy, roráty, stromeček, betlém. Mikulášské a vánoční trhy, tichá noc, tradice a pověry. Jízdy na saních s rolničkami, stavění sněhuláka a jiné zimní radovánky. Čekání na Ježíška v rodinách spokojených i chudých, s dětmi i bez dětí, v míru i za války. Štěstí, úsměv, vzpomínky či samota. A potom silvestrovské oslavy, ale také rozjímání o všem, co starý rok dal a vzal. Užijte si svátky klidu a harmonie s obsáhlou antologií, kterou prozářily verše Jaroslava Seiferta, Fráni Šrámka, Antonína Sovy, Jaroslava Vrchlického, Jana Nerudy, Viktora Dyka nebo Jiřího Wolkera. Editor Michal Bystrov proložil vybrané básně vyprávěním o vzniku nejznámějších vánočních a novoročních písní (Good King Wenceslas, Jingle Bells, Auld Lang Syne). Nemluvě o příběhu prvního vánočního stromku v Praze. Vznikla tak kniha, která na českém trhu řadu let chyběla a k níž se budete často vracet. Nejen v čase adventním.

Pokusit se o nemožné a vypátrat přibližný původ nejznámějších lidových písní z Čech a Moravy. To si dal za úkol zkušený hudební archeolog Michal Bystrov, autor oceňované knižní trilogie Příběhy písní. Vydejme se s ním po stopách prastarých melodií a veršů, na jejichž původní smysl, osudy a pravé skladatele se dávno zapomnělo. Na základě ověřených faktů líčí vypravěč-poutník co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii jejich vzniku, srovnává všechny známé teorie, upozorňuje na staleté omyly a vykresluje prostředí a situace, v nichž se jednotlivé písně zrodily. Zajímá vás, kdo se procházel po hrázi Tálínského rybníka, ze kterého mostku se shodily panny v Bošilci, kde stála Putimská brána, co se skrývá za popěvkem Tluče bubeníček, v kolika zemích leze kočka dírou, kde tančili kalamajku, komu je přisouzen vynález polky, z jaké látky ušil K. J. Erben svůj horor Svatební košile, jak se koleda o předobrém králi Václavovi dostala do Anglie, kudy putovala do světa Andulka šafářova a jak to bylo s udatným kanonýrem Jabůrkem? V této knize najdete odpovědi. Nebo nové otázky.

Ve čtvrtek 19. června 2025 bude Malostranská beseda v Praze dýchat bluesovou atmosférou. Večer inspirovaný knihou PEKELNEJ PES MÁ NA MĚ VZTEK přinese nejen překlady Michala Bystrova, ale i zásadní hudební příspěvky, které přidají Vladimír Merta, Ivan Hlas, Dan Fikejz a Jiří Šlupka Svěrák. Roli kmotra přijal Richard Tesařík, který o blues také ví své. – Tolik oficiální zpráva. A teď trochu osobněji: když jsem psal své variace na stará afroamerická blues, spolu s dvanácti eseji na téma Robert Johnson, Bessie Smith, W. C Handy etc., nenapadlo by mě, že výsledek zaujme a osloví tolik lidí. Myslel jsem, že je to záležitost pro pár fajnšmekrů. Taky jsem nedoufal, že se uskuteční křest. A když o něm můj pan vydavatel přece jen začal uvažovat, ani jsem nezkoušel hádat, jaký večer se z toho vyklube. Stručně řečeno: když klukovi vyrostlému na hanspaulském blues přijdou zhmotnit jeho tmavomodrý sen Ivan Hlas, Vladimír Merta, Richard Tesařík, Dan Fikejz a Jirka Šlupka Svěrák, notabene v Malostranské besedě, kam na ně ten kluk od puberty chodíval, je čas natáhnout nohy na stůl, slastně se zadívat do dáli a po dobře vykonané práci si dát dvojitého panáka.

Album MARI vznikalo od února 2024 do března 2025 a jeho základním jednoduchým neoriginálním tématem je láska / válka – válka / láska – láska láska válka válka láska. Celkem patnáct tracků. Kluci – Viktor Balogh s Davidem Titěrou plus hosté Marek Dusil a Dan Fikejz – mi z toho udělali příjemnou i nepříjemnou hudbu, jak se to vezme. Podle toho, která písnička má uklidňovat a která zase rozrušit. Nebráním se ani jednomu. Na předchozím CD Tajný eso, jakkoli si ho považuju, bylo všechno až moc správně. Musel jsem se vrátit k tomu bordelu, co mám v hlavě, a zároveň se pokusit o ještě větší ponor. Po tragické smrti blízkých lidí nebo vážné nemoci je rozpad rodiny asi největším neštěstím, co nás může potkat. Když člověk projde sérií životních změn, jako je rozluka, pandemie, rozvod, ticho tam, kde spaly děti, vyhoření, samota a nejistota, jestli ještě někdo nebo něco přijde, a potom strach z nové lásky, z toho, že fakt přišla a je tady a snad už zůstane, mělo by ho to prohloubit. Aspoň myslím, jinak by to všechno bylo na nic. Děje-li se tak na pozadí krvavého konfliktu, v jehož světle se i lidi, co jste dobře znali, začnou chovat jako kurvy, v němž jde vlastně o samu podstatu vaší identity, a jde-li do háje většina vámi vyznávaných hodnot, pak je čas přivolat propast. A dozvědět se, co se z ní ozývá. Abyssus abyssum invocat. Neobdivuju muzikanty, že hrajou hezky a přesně a jak se má, ale zajímá mě, jestli se v jejich hraní odráží, co se v nich vlastně děje, co jsou zač, nebo co je svět zač. Neil Young, The Band, Ry Cooder, Davey Graham… Tohle tam teď slyším. Považuju nové album za takový vnitřní portrét, jdoucí se svou obrácenou kůží na trh. Jako když mi Vladimír Preclík říkal, že sochař nemodeluje vnější podobu, ale portrétuje, co je uvnitř. MARI spatřila světlo světa 25. března. Ve středověku byl tento den, svátek Zvěstování Panně Marii (devět měsíců před Narozením Páně), považován za počátek kalendářního roku. Tak vidíte. Někdo to pořád někde začíná…

Jan Burian inicioval a realizoval krásnou antologii textů Osamělých písničkářů. Jmenuje se NAHLAS a zatím má čtyři části, což je prý jen první díl… Michal je zde zastoupen šesti písničkami. Autorem grafiky je Petr Nikl.

Ještě nikdy nebyl příběh Jiřího Voskovce a Jana Wericha vyprávěn tak jako v této knize. Nikdy dříve neměli čtenáři k dispozici tolik nových, objevných informací. Autor se spojil s týmem mladých odborníků, sledujících stopu značky V + W po všech světových archivech. Výsledkem je zpracování neuvěřitelného množství unikátních dokumentů, na jejichž základě lze rekonstruovat americký příběh zakladatelů Osvobozeného divadla i jejich dvorního skladatele Jaroslava Ježka doslova den po dni. Od prvních, nejtěžších okamžiků v exilu, kam se „tři strážníci“ uchýlili před hitlerovskou hrozbou, přes úvodní sérii představení pro krajany a neúnavnou snahu napsat novou hru v angličtině až po dobytí Hollywoodu a broadwayského jeviště. Nemluvě o stále nevytěženém pokladu v podobě ohromujícího počtu rozhlasových programů pro válečné vysílání. Kniha vyvrací sto plus jednu nepravdu, domněnku a mýtus. Ukazuje, co všechno Jan a Jiří ve Spojených státech mezi lety 1939 a 1945 stihli udělat. Ke kolika hvězdným spolupracím měli nakročeno. A jak velkých met zde dosáhli. Vydejme se s Georgem Voskovcem a Johnem Werichem z New Yorku přes Chicago do umělecké kolonie v Pensylvánii, kde strávili první léto. Prožijme s nimi rok a půl plnokrevného hraní na scéně divadla v Clevelandu, kde uvedli vlastní inscenace Heavy Barbara a The Ass And His Shadow. Podnikněme tak jako oni pouť od Velkých jezer přes Midwest až po matku všech cest, U. S. Route 66. A vychutnejme si jejich půlroční pobyt v Los Angeles, městě andělů a hollywoodských studií, kde dokázali zaujmout ty nejlepší z nejlepších. Max Reinhardt jim půjčil pódium, Harold Lloyd tleskal v hledišti. Měli psát scénáře pro Laurela a Hardyho, točit pro MGM, psát muzikál s Kurtem Weillem. Sám Orson Welles jim režíroval kamerové zkoušky. Zdánlivě ztracené… Opravdu? V této knize se poprvé dočtete, jak to celé bylo. Vyvrcholením americké krasojízdy dua V + W zůstává účinkování na Broadwayi v Bouři od Williama Shakespeara. Myslíme si, že své milované komiky známe. Kniha Americká cesta nás vyvede z omylu a navždy změní vnímání toho, co si představujeme pod jmény VOSKOVEC a WERICH.