Michal Bystrov se narodil 30. listopadu 1979 v Praze–Vršovicích. Novinář se zaměřením na hudební publicistiku, písničkář se zálibou v blues a folkrocku. Skládá, překládá, píše poezii. Inspiraci bere od lidí, kteří by se jinak potkali jen stěží: třeba od Jiřího Suchého a Boba Dylana. Jeho básničky by prý potřebovaly zhudebnit, písničky by se lépe četly jako básně. Z příběhů má nejraději Dona Quijota, z pití skotskou. Kdyby mohl cestovat časem, přenesl by se na Jubilejní výstavu. V jedenadvacátém století je omylem.
Michalův dědeček Nikolaj Bystrov, absolvent práv, novinář a překladatel, čs. občan ruského původu, pracoval před válkou na ministerstvu zahraničí. V květnu 1945 byl z Prahy odvlečen sovětskou tajnou policií a strávil deset let v sibiřském gulagu. Potomek britsko-německého rodu usazeného poč. 19. století v Rusku byl synem okružního soudce V. N. Bystrova, vnukem profesora Vojensko-lékařské akademie N. I. Bystrova a synovcem Nicholase Johnsona, tajemníka velkoknížete Michaila II. Alexandroviče. V červnu 1918, měsíc před carskou rodinou, byli velkokníže i jeho pobočník zavražděni bolševiky v Permi.
Syn Nikolaje Bystrova, Michalův otec Vladimír Bystrov (1935–2010) byl významným filmovým novinářem. Od roku 1972 nemohl svobodně publikovat a živil se jako tlumočník a překladatel. Po revoluci stál u vzniku Syndikátu novinářů ČR, časopisu Reflex a deníku Noviny. Později založil vydavatelství Bystrov & synové. Od roku 1993 vedl výbor Oni byli první, shromažďující svědectví o osudech lidí odvlečených po válce z ČSR do sovětských pracovních táborů. Stal se prvním držitelem Ceny Rudolfa Medka, v roce 2007 mu byl propůjčen Řád TGM.
Michalovou matkou je známá novinářka Marta Bystrovová (Švagrová), dlouholetá vedoucí kulturních rubrik Svobodného slova, Týdne a Lidových novin. Žurnalistice se věnoval i jeho starší bratr Vladimír, bývalý šéfredaktor časopisu Strategie, dnes partner mediální agentury Bison & Rose a vydavatel časopisu Marketing & Media.
Michal Bystrov studoval (marně, zato dvakrát!) bohemistiku na FF UK. Pod vedením učitele a muzikanta Jiřího Šlupky Svěráka absolvoval VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka (hudebně dramatický obor). S publicistikou začínal jako elév v Českém rozhlase. Mezi lety 1999 a 2013 psal o hudbě do Lidových novin.
Zároveň spisoval básně, skládal písně a překládal. Zabydlel se v překladech hudebních biografií: Tom Waits, Beatles, Pink Floyd, Bob Dylan, Paul Simon, Led Zeppelin, Freddie Mercury, Bruce Springsteen. Časopisecky publikoval překlady poezie Michaela Ondaatjeho, Richarda Brautigana, Charlese Bukowského a Kennetha Rexrotha.
Autorsky se prosadil knižní sérií Příběhy písní (Galén 2009–2015) o historii starých zlidovělých skladeb. S ní volně souvisí úspěšný projekt Wabi & Ďáblovo stádo, na jehož dramaturgii se podílel. V roce 2016 sestavil obsáhlou antologii Od samomluvy k chóru aneb Písniček se držte! s podtitulem Čtení o české lidové a zlidovělé písni. V roce 2017 se stal editorem knihy Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova. Roku 2019 přišel s knihou literárně historických bádání Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec). V roce 2021 sebral své sloupky a úvahy do knížky Láska, mír a jiná klišé. Roku 2022 připravil k vydání výbor z kompletního díla J. S. Machara (Černovid).
Roku 2004 vznikly jeho první variace na texty starých bluesmanů Blues na rozcestí. (V roce 2006 realizováno jako rozhlasové pásmo pod názvem Pekelnej pes.) V roce 2024 vydal rozšířenou knižní verzi pod názvem Pekelnej pes má na mě vztek. Roku 2005 napsal básničky pro děti Kůň s modrýma očima. V roce 2014 vyšla v nakl. Meander rozšířená verze Nech ten mech s ilustracemi Petra Nikla. (Nejkrásnější česká kniha roku 2014 v kategorii Literatura pro děti a mládež.) Básnickou tvorbu z let 1995 až 2019 shrnul do výboru Všechna hvězdná znamení (2020).
V roce 2020 vydal knižní rozhovor se zpěvákem Michalem Prokopem (Michal Prokop – Ztráty a návraty) a se spoluautory Martou Bystrovovou a Zdeňkem Hazdrou publikoval knihu Dvanáct strun Karla Zicha. K ní patří stejnojmenné CD s bezmála dvacítkou raritních nahrávek, které vybral a sestavil. Roku 2022 napsal biografii Waldemara Matušky Snům ostruhy dát a knihu Od Armstronga k Bécaudovi – Legendy světové hudby v Československu (Jak nás změnily a my změnili je). Za druhou z těchto publikací získal v červnu 2023 Cenu Miroslava Ivanova v kategorii Ostatní literatura faktu. Roku 2024 dostal knižní podobu jeho další dlouhodobý projekt Hvězdy v polostínu / Písničkáři z šedesátých aneb Dylan, Cohen – a kdo dál? Před Vánocemi v témže roce vyšla velká kniha George Voskovec & John Werich: Americká cesta, v níž se Michal za pomoci historika zvukových záznamů Filipa Šíra pokusil rekonstruovat pobyt českých komiků za oceánem mezi lety 1939 a 1945.
Už od puberty Michal Bystrov muzicíruje, sám i s bandou jemu podobných. První kapelou, do které v roce 1998 zaplul, byla Dobrovolná revue, jejíž repertoár se po dvaceti letech dočkal resuscitace na dvojalbu Kluci, poslední písničku. Posléze si zvykl na hraní v elektroakustickém triu a později kvartetu Strašidelná loď (s Vojtěchem Kouřímským, Tamarou Nathovou a Viktorem Baloghem). Postupně přidával i sólové koncerty, jen s kytarou a foukací harmonikou. V roce 2007 stál s Janem Řepkou u zrodu akce Karlínský Open Mic (později Vinohradský Open Mic a Open Mic Potrvá). Od roku 2010 koncertuje se sdružením Osamělých písničkářů. Kromě vlastní tvorby a zhudebňování českých básníků píše i texty pro jiné interprety (Vlaďka Bauerová, Thea & Coming Out, Pepa Streichl, Jiří Šlupka Svěrák).
Z druhé strany, tedy z pozice hudebního publicisty, se muzikou zaobíral jak v mnoha periodikách, tak v roli průvodce rozhlasovými pořady a poslechovými večery. Fungoval i jako domácí zpravodaj a zahraničář, psal o historii. Velkou část článků uveřejnil v Lidových novinách, Deníku, Reflexu a UNI. K okruhu autorů časopisu UNI patří od roku 2007, autorem Reflexu je od roku 2015. Další spolupráce: Xantypa (2002), Respekt (2004–2006), Rádio Česko (2011), Crossroads (2011–2012), Aktuálně (2014), Rock & Pop (2013–2015), Rock & All (2015–2017), Reportér (2015–2017), Tři veteráni (2017), Dotyk (2017-2019).
Zaměstnání: redaktor domácího zpravodajství Hospodářských novin (2007), redaktor kulturní rubriky centrální redakce Deníku (2008–2009), redaktor ČRo 7 (2011), redaktor kulturní rubriky Lidových novin (2013), redaktor zahraničního zpravodajství centrální redakce Deníku (2017-2018), vedoucí kulturní rubriky centrální redakce Deníku (2018-2020), redaktor magazínu Víkend Deníku (od roku 2020).
Od roku 2020 je členem českého PEN klubu.
V současnosti publikuje v těchto médiích:
Deník, Reflex, UNI.
Média
Český rozhlas (1998–1999, 2011, 2022–2023)
Lidové noviny (1999–2007, 2010–2014)
Hospodářské noviny (2007, 2014–2016)
Deník (2008–2009, 2017-2024)
Víkend Deníku (2020–2024)
Respekt (2004–2006)
Reflex (2002, 2010, 2015–2024)
Aktuálně (2014–2015)
Reportér (2015–2017)
UNI (2007–2024)
Crossroads (2011–2012)
Rock & Pop (2013–2015)
Rock & All (2015–2017)
Tři veteráni (2017)
Poezie
2013 | Blues na rozcestí
2014 | Nech ten mech
2020 | Všechna hvězdná znamení
2024 | Pekelnej pes má na mě vztek / Variace na texty starých bluesmanů
Literatura faktu
2009 | Příběhy písní
2011 | Příběhy písní (díl druhý)
2015 | Příběhy písní (díl třetí)
2019 | Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec)
2020 | Michal Prokop / Ztráty a návraty
2020 | Dvanáct strun Karla Zicha (s Martou Bystrovovou a Zdeňkem Hazdrou)
2021 | Láska, mír a jiná klišé / Sloupky a úvahy z let 2011-2021
2022 | Waldemar Matuška / Snům ostruhy dát
2022 | Od Armstronga k Bécaudovi / Legendy světové hudby v Československu (Jak nás změnily a my změnili je)
2024 | Hvězdy v polostínu / Písničkáři z šedesátých aneb Dylan, Cohen – a kdo dál?
2024 | George Voskovec & John Werich: Americká cesta (odborná asistence Filip Šír)
Editor
2016 | Od samomluvy k chóru aneb Písniček se držte! / Čtení o české lidové a zlidovělé písni
2017 | Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova
2022 | J. S. Machar: Černovid
Překlady
2004 | Jay S. Jacobs: Tom Waits / Divoká léta (s Tamarou Nathovou)
2004 | Bob Dylan: Texty 1962–2001 (prvních sedm alb)
2006 | Bill Harry: Encyklopedie Beatles
2007 | Barry Miles: Pink Floyd 1964–1974
2010 | Howard Sounes: Down The Highway / Život Boba Dylana
2011 | Mick Wall: Příběh Led Zeppelin / Když po Zemi kráčeli obři
2012 | Marc Eliot: Paul Simon
2013 | Laura Jacksonová: Freddie Mercury / The King Of Queen
2015 | Marc Dolan: Bruce Springsteen / Není to jen rock’n’roll
2024 | Howard Sounes: Down The Highway / Život Boba Dylana (druhé, doplněné vydání)
Zastoupen ve sbornících a antologiích
2006 | Jak se učil vítr číst
2007 | Antologie české poezie 1986–2006
2007 | Jak se učil vítr číst (druhé, doplněné vydání)
2010 | …a to je blues
2011 | Po stopách Velkého Mokasína
2012 | Sto nejlepších českých básní 2012
2013 | Pohádky pro kulíšky 2
2015 | Čítanka pro 5. ročník
2017 | Divoké víno / Antologie 2007–2017
2017 | Jablkoň po čtyřicítce
2021 | Blues Alive 25
2021 | Divoké víno / Antologie 2017–2021
2021 | Jiří Černý… na bílém. Hudební publicistika 2000–2020
2022 | Vladimír Merta: Písničkářství je stav duše. Rozhovory z let 1970–2021
2024 | Jiří Vondrák: Můj laskavý objektiv
2024 | Nahlas / Antologie textů Osamělých písničkářů
Nahrávky
2007 | Nespouštěj oči z trati
2013 | Whiskey Jam
2017 | O den starší, o dům dál
2017 | Když neumřeš včas / Písničky z prvních pětadvaceti let
2019 | Cardenio
2019 | Písničky do deště a jiné nahrávky z let 2004–2018
2020 | Drahá šelmo
2020 | The Worst Of Michal Bystrov & Friends / Kapelové nahrávky z let 2000-2007
2021 | Ty jsi má smršť
2022 | Samota rozkvetla
2022 | Utěšená krajina
2023 | Chci se propsat k ránu / Rarity a parity z let 2004-2020
2023 | Tajný eso
2025 | Někde jistě čeká další příběh
2025 | Mari
Spolupráce na CD a DVD
2003 | Tamara Nathová: Bejt svým pánem (spoluhráč)
2005 | Tamara Nathová: Kocour (spoluhráč)
2006 | Tamara Nathová: Tahle doba (text písně)
2006 | Vlaďka Bauerová: Jak chutná láska (text písně)
2007 | 50 miniatur (píseň)
2008 | Vlaďka Bauerová: Tak to bylo (text písně)
2009 | Tajné slunce: Ty nepoletíš! (host)
2010 | České populární hity 1961–1989 (supervize, sleevenote)
2012 | Jiří Šlupka Svěrák: DVD Salmovská (sleevenote, text písně)
2012 | Wabi & Ďáblovo stádo (sleevenote)
2014 | Wabi & Ďáblovo stádo: Příběhy písní (supervize, sleevenote)
2014 | Tucet písní z Časování (píseň)
2016 | Dobrovolná revue: Kluci, poslední písničku (člen kapely)
2016 | Vojtěch Kouřímský: Kolečkář aneb Bez tabáku mívám divný sny (spoluhráč)
2017 | Vojtěch Kouřímský: Bez bačkor a bez ponožek (spoluhráč)
2017 | Řekni, kde ty kytky jsou / Písně s texty Jiřiny Fikejzové (sleevenote)
2017 | Jan Werich o satiře / Rozhovor s Vladimírem Bystrovem (supervize)
2019 | Josef Streichl: Streichl (text písně)
2020 | Dvanáct strun Karla Zicha / Sám se svou kytarou (supervize, sleevenote)
2020 | Osamělí písničkáři: Šťastné a osamělé (píseň)
2024 | Mad Dog: Dilema (host)
Rozhlas
1998 | Jak předběhnout Vltavu (scénář)
1998 | Písničky staré, staré… (moderace, scénář)
1999 | Bral bohatejm, koneckonců chudej nic nemá (moderace, scénář)
2006 | Zelené peří (básnický portrét)
2007 | Zvukový almanach Zeleného peří (básnický portrét)
2007 | Pekelnej pes (scénář)
2011 | Hudební neděle s Radiem Praha (moderace, scénář)
2011 | Music Bar (moderace, scénář)
2011 | Tam za mořem piva aneb Jak se mají páni Amerikáni (moderace, scénář)
2011 | Po stopách chlebové sošky Václava Babinského (moderace, scénář)
2012 | Pandora ve Fra (čtení poezie)
2013 | Noční proud (rozhovor)
2013 | Holmesovo podruhé (scénář)
2016 | Na svobodu s výučním listem (rozhovor)
2017 | Jiřina Fikejzová ve Viole (rozhovor)
2021 | Akcent: Písničkáři (rozhovor)
2021 | Akcent: Bob Dylan 80 (rozhovor)
2022 | J. S. Machar: Černovid (komentář, scénář)
2023 | Básně z londýnského metra (překlad, komentář, scénář)
2022 | Interview na Světě knihy (rozhovor)
2022 | Vizitka (rozhovor)
2023 | Mozaika (rozhovor)
Televize, film
1998 | Nonstop Ferlinghetti (čtení)
2012 | Třistatřicettři (rozhovor)
2012 | O češtině (rozhovor)
2014 | Proti proudu: Jiří Smrž (rozhovor)
2016 | Planeta YÓ (čtení z knížky Nech ten mech)
2016 | ASAP (rozhovor)