TAJNÝ ESO
Michal Bystrov
Vlastní náklad 2023
CELÉ ALBUM JE K POSLECHU NA WEBU BANDCAMP
01 Unavenej (feat. Martin Hrubý)
02 Běžel jsem za obzor (feat. Martin Hrubý)
03 Archeolog (feat. Marek Dusil)
04 Zrcadlo
05 Zkurvený léta (feat. Vojtěch Kouřímský)
06 Nejsi má
07 Sfoukni ten plamen (feat. Marek Dusil)
08 Budu tvý tajný eso (feat. Martin Hrubý)
09 Berlín (feat. Martin Hrubý)
10 Zátiší s nepopsanou stránkou
11 Bubnování na podzimní listí (feat. Martin Hrubý)
12 Proč už Pythie nevěští ve verších (feat. Martin Hrubý a Vojtěch Kouřímský)
13 Lamači srdcí stárnou (feat. Martin Hrubý, Lucie Rejchrtová a Martina Trchová)
Hosté:
Marek Dusil
Martin Hrubý
Vojtěch Kouřímský
Lucie Rejchrtová
Martina Trchová
Hrají:
Michal Bystrov: hudba, texty, zpěv, šestistrunná kytara (1–13)
Viktor Balogh: basová kytara (1–13)
Marek Dusil: šestistrunná kytara (3), zpěv (7)
Martin Hrubý: šestistrunná kytara (1, 2, 8, 9, 11–13)
Vojtěch Kouřímský: elektrická kytara (5), zpěv (12)
Tamara Nathová: perkuse (5)
Lucie Rejchrtová: keyboards (13)
David Titěra: mandolína, housle, bubínek (1, 3, 6, 7, 9)
Martina Trchová: zpěv (13)
Zvuk: David Titěra. Natáčení probíhalo od září do prosince 2022 v Praze na Vinohradech. Cover art: Bystrov Brothers. Design: Anna Wdowka. Vydáno vlastním nákladem v roce 2023.
Podstatu tiše doutnajícího alba TAJNÝ ESO tvoří vzácné muzikantské souznění s mým kamarádem a někdejším spolužákem MARTINEM HRUBÝM, lídrem skupiny BŮHVÍ. Je to naše první společná věc po dvou dekádách. Spustili jsme a znělo to tak přirozeně, jako bychom zase byli v hospodě u Ježkárny nebo v parku na Dobešce a navzájem si přehrávali svoje první songy. Martinova kytara září v sedmi písních. Ani nedovedu říct, jak jsem mu za to vděčný. Bez řečí za mnou přijížděl z docela velké dálky, mučil mě a nedovolil, abychom vzali špatný „tejk“. Blues, které jsme ze sebe tímhle způsobem vykřesali, rozhodně není BŮHVÍjaké. V dalších dvou skladbách se vrátil na místo činu spolupachatel mého minulého projektu MAREK DUSIL. Tentokrát jsme se dopustili i čehosi, co lze nazvat duetem. Hutnou elektrikou rozčísl poklidnou atmosféru VOJTĚCH KOUŘÍMSKÝ. A kousek za Londýnem rozpálila své psychedelicko-bluesové klávesy skvělá LUCIE REJCHRTOVÁ (ex-Stan The Man, Instant Flight, The Crazy World of Arthur Brown). Hey Lucy in the hell with diamonds, víš, jak moc si toho vážím, že jo? Kdepak Glastonbury – bringing it all back home! Sérii shledání po… uf, ani se mi to nechce počítat… završuje písničkářka MARTINA TRCHOVÁ a její sametový vokál. Dvacet let vyhrožuju, že až budu mít vhodnou písničku, střihneme si ji. Teď ta chvíle přišla. A je to jízda, přátelé! Barevné listopadové odpoledne, které jsme strávili u mě doma prozpěvováním vokálů shora zdola (publikoval jsem jen ty publikovatelné), si hýčkám jako jedno z nejzábavnějších v jinak dosti nezábavné době. Na malou bigbíťáckou chvilku se přidala perkusistka TAMARA NATHOVÁ. A bezchybnou baskytarou nás ve všech třinácti případech podpořil VIKTOR BALOGH. Bylo vidět, že ho práce baví, a já si zatraceně dobře uvědomuju, jak je to jeho spolehlivé parťáctví cenné. Luxusní zvuk – spolu s mou oblíbenou kombinací mandolíny a houslí – jako vždy zajistil DAVID TITĚRA. Bez něj a jeho mnoha talentů by jednoduše žádná naše deska nebyla. Miluju ten westernový pat-garrettovský sound, jenž mi dopřává. Vždycky mě to vrátí k deskám John Wesley Harding a Blood On The Tracks, které ve své hlavě považuju za jakýsi mustr všeho, oč se pokouším. Děkuju i dvěma hladovým vlkům, Plútarchovi, Berlínu a Bobu Dylanovi, že mi zpíval, když jsem to nejvíc potřeboval. Musel jsem odjet do cizí země, abych pochopil, co se mi vlastně děje a jak to bude dál. I DON’T KNOW THE MEANING OF LIFE, BUT KISSING A GIRL WHILE DRUNK IN THE RAIN IS PRETTY DAMN CLOSE. (ATTICUS)