Všechna hvězdná znamení

Všechna hvězdná znamení

Michal Bystrov

Galén 2020

 

 

 

 

 


Texty otištěné v této knize dlouho kolovaly mezi kamarády. Zaznívaly na literárních čteních, vycházely časopisecky, objevovaly se v různých sbornících. Ke svému autorovi – novináři, muzikantovi a překladateli Michalu Bystrovovi – patří stejně jako jeho písničky a články. Popravdě k němu patří víc než cokoliv jiného. Žánrově rozevlátý soubor představuje Bystrovovu tvorbu v celé její šíři: od milostné poezie (Noční kouzlo, Rychlík do horečky) přes sarkastický, někdy černý, jindy růžový humor (Sade, lesy, zahradnictví) až po lehce nostalgické rozjímání o rodném městě (Prahoznámá postava) či naopak intenzivní hřímání ve volném verši (Vzteklej pes). Najdeme tu básně o narození dítěte (Blond kytka pro blond holku) i o smrti otce (Zima za průhlednými záclonami), říkanky pro malé neteře, dceru a syna (Kůň s modrýma očima, Všechna hvězdná znamení), ale také zběsilý nonsens podvratného charakteru (Potkal Špringštajn Silvrštajna). Výsledkem je to, čemu autor s oblibou říká „organizovaný chaos“.

Miroslav Kovářík v roce 2006

Sbírka je žánrově pestrá a jazykově leckde až virtuozní. Bystrov dokáže vybavit své texty metaforickými lahůdkami, zúročuje v ní pochopitelně i své letité překladatelské aktivity a působení v nejrůznějších hudebních formacích a vlastní tvorbu písničkářskou – z tohoto hlediska je svérázným tematickým kompendiem repertoáru folkového zpěváka a některé z básní jistě už nabyly hudební podoby, nebo se k tomu přímo nabízejí.

Jiří Šlupka Svěrák v roce 2006

Sbírka Michala Bystrova má charakter jakéhosi buřičství 21. století. Jako by v ní znovu ožil František Gellner nebo Fráňa Šrámek v kulisách současnosti.

Viola Fischerová v roce 2008

Sbírka Michala Bystrova je psána z bodu, kdy život náš ještě není v půli se svou poutí, řečeno Dantovými slovy, ale již na hranici, která dělí mládí od dospělosti. Je to tedy onen okamžik, podle Sherlocka Holmese z jedné Bystrovovy básně, kdy se kominík, který chtěl skočit z nejvyššího komína a dostal závrať, probodne čápem.

Dosadíme-li za nejvyšší komín Bystrovovu posedlou touhu po opravdovosti – v životě, citech a názorech, tak často zraňovanou – a za čápa poezii, dostáváme základní vzorec jeho sbírky. To, co je tu vražděno zobákem poezie, jsou traumata dětství, prvních i dalších lásek, zoufalství mladistvé osamocenosti a hořkosti ze sebe sama atd. Jenomže pozor: Bystrovovo účtování se sebou mladochem se vyznačuje ponorem a pronikavostí pohledu, s kterým se ve sbírkách mladých básníků setkáváme jen vzácně.

I forma je něčím jiná. Bystrov je taky písničkář. Ale napsat tak dokonale rýmované básně, aby se skoro daly zpívat, ta podprahová hudebnost veršů, kde není zbytečné slovo ani slabika – s něčím takovým se také hned tak nesetkáme.

Bystrovova poetika, jeho obrazivost, inteligence, moudrost a smysl pro humor a sebeironii, ve spojení s vytříbenou hudební básnickou formou, by mohla, jak doufám, nejen rozvířit hladinu současného mladistvého básnictva (s výjimkami), leč i hodně mělké kaluže většiny textařů (s výjimkami).

Lukáš Dušek (Fin) v roce 2013

Texty neokázalé, zato se silou dobře vržené cihly. Patrně v tom hraje roli Michalova životní záliba v blues. A rovněž skutečnost, že je pozorovatelem hodným svého příjmení. Nemusí vymýšlet roviny, plochy a kdesi cosi – stačí mu život. O životě totiž jsou ty texty především. Michalovi poezie neslouží jako nástroj k zbudování aureoly „velikého básníka“ – Michal slouží poezii, a to je daleko větší věc. Píše, protože chce a protože má co. V jeho textech jsou všechna malá vítězství, i ta upocená, a všechny hořké prohry, jichž se dopouštíme. Jsou v nich divné noční toulky i zpětná ohlédnutí, jenže nenabarvená narůžovo, ale nemilosrdně svlečená až donaha. A všechny ty krásný holky. Je v nich dovedná poetika vybroušená k elegantní jednoduchosti. V jeho textech jsou i má vítězství a mé hořké prohry… Sakra, v básních Michala Bystrova jsem i já! A vám bych radil to zjistit. Zda v nich náhodou nejste taky.

Kateřina Kadlecová, Reflex, 2. dubna 2020

Úvodní báseň obsáhlého výboru poezie publicisty, písničkáře a překladatele hudebních biografií Michala Bystrova, jehož reflexovské causy z posledních šesti let dobře znáte, upomene svou formou i laděním na ikonickou Gellnerovu Píseň ze sbírky Po nás ať přijde potopa. Na čtyřech stech stran Všech hvězdných znamení ovšem najdete i zcela nedepresivní čísla; krásné, přesné, cituplné verše o lásce, o jazzu a blues, o pražských reáliích, o dětech. Mimochodem, jistě vám neuniklo, jak příhodné jsou výše citované verše pro dnešní dobu: pití o samotě, telefonáty blízkých, strach z okolního světa, ale také stopa víry v budoucnost bez viru..