KNIHA BRNO 2026. Sobota 14. listopadu 2026. 12.00 beseda. 13.00 autogramiáda.

Výrazná tvář, krásný hlas, ušlechtilá gesta. Takový byl JAN TŘÍSKA, pro jedny nezapomenutelný Romeo, pro jiné Radúz či král Lear. Pro děti několika generací tajemný Širokko ze seriálu Záhada hlavolamu. Jeho hřejivý témbr navždy ovlivnil českou podobu filmů s Jean-Paulem Belmondem. A co by byla Obecná škola bez jeho učitele Igora Hnízda? „Na naše poměry, v tomto podnebí, mi připadá až hříšně živý,“ řekl o něm přítel Josef Topol. Snad proto musel idol šedesátých let, minulým režimem umlčovaný, jednoho dne změnit adresu i řeč. S rodinou přesídlil nejdříve do Kanady a potom do Spojených států. Usadil se v Kalifornii a jako jeden z mála českých herců se dokázal prosadit v hollywoodské továrně na sny. „Obdivoval jsem Honzu, že v poměrně zralém věku všechno, co tu měl, opustil a vydal se do neznáma,“ vysekl mu poklonu jeho nejlepší kamarád Václav Havel.

Tato nová, unikátní biografie se podrobně věnuje životu a práci Jana Třísky v Torontu, Minneapolisu, New Yorku, Los Angeles, San Diegu, Washingtonu… Zkrátka všude, kam ho vítr zavál. Přináší také detailní informace o letech, která jeho odchodu z Čech předcházela. I o jeho původu a rodičích, o kterých skoro nikdy nemluvil. Divadelních, filmových a televizních rolí, které Tříska v USA vytvořil, je mnohem víc a jsou daleko zajímavější, než si myslíme a než víme. Za oceánem pracoval s režiséry formátu Petera Brooka, Sama Peckinpaha, Nicolase Roega či Johna Frankenheimera. Na jevišti hrál po boku Sigourney Weaverové, Holly Hunterové, Briana Dennehyho nebo Joanne Woodwardové.  A před kamerou mu byli partnery Gene Hackman, Michael Caine, Tim Roth, Warren Beatty či Elizabeth Taylorová.

Autor psal svou knihu na základě stovek zahraničních pramenů, dobových svědectví a údajů z první ruky. Nikdy předtím nebyl tento příběh vyprávěn. Rozumějte: vyprávěn správně. Po objevném životopisu Waldemara Matušky a fascinující Americké cestě Voskovce a Wericha přichází publicista a spisovatel Michal Bystrov s dalším pečlivě vyzdrojovaným dobrodružstvím, které vás překvapí a strhne. Kniha vychází k 90. výročí narození Jana Třísky.

Bob Dylan, Johnny Cash, Chuck Berry, Elvis Presley, Leonard Cohen, Beatles, Aretha Franklinová, Nina Simone, Bob Marley, Bruce Springsteen, Tom Waits, Neil Young… Písně, alba, muzikanti a příběhy, které se navzájem proplétají a bez nichž by populární hudba zněla úplně jinak. “Blues je strom, ze kterýho všichni visíme” je summa pětadvaceti let, během nichž Michal Bystrov psal o hudbě pro přední české noviny a časopisy. Ne jako encyklopedista, ale jako muzikant, textař, básník, sběratel nahrávek a především posluchač. Je to kniha o tom, odkud hudba přichází, kudy putuje a co po sobě zanechává. O blues, folku, rock’n’rollu, soulu, country i popu. O těch, kteří poslouchali své předchůdce – a sami se stali inspirací pro další.

Kolekce pětadvaceti archivních nahrávek z období mezi lety 2004 a 2024 je zajímavá tím, že obsahuje jiné verze písniček, které autor zařadil na předchozí komplety. Ty věci se liší svým aranžmá, leč místy i textově. (Kupříkladu záměna kocoura za papoucha v Písni vězně: holt než došlo k další verzi, papouch francouzským oknem uletěl, to se stává, no.) Šestnáct kousků – včetně zhudebněných básní Josefa Čapka a Fráni Šrámka – je tu zveřejněno vůbec poprvé. Zbytek znají Michalovi přátelé z odlišného provedení. To, co jindy hrával na šestistrunku, je tady s dvanáctkou, z kapelovek se stávají sólovky (a naopak). Zhudebněná báseň Jevgenije Jevtušenka Zaklinadlo budiž milou vzpomínkou na Vladimíra Bystrova, jenž před mnoha roky v Praze básníkovi tlumočil. Nahrávka zazněla v roce 2010 při smutečním obřadu, pak už nikdy. Vy ji uslyšíte poprvé.

Tato kniha nevznikla proto, aby konkurovala zažitým a hluboko zakořeněným představám většiny z nás o žánru, který se dost vágně nazývá SPIRITUÁL. Přál bych si ale, aby naše kusé znalosti zásadním způsobem doplnila a rozšířila. Hudební pole, na němž kdysi dávno dřeli afroameričtí otroci, zde v Čechách po řadu dekád kultivovali a udržovali v bezvadném stavu pečliví hospodáři ze skupiny Spirituál kvintet. Díky nim máme k tomuto stylu tak blízko jako málokterý národ střední Evropy. Textařům Kvintetu leccos závidím: ve svých nápaditých překladech a přebásněních si – při vší snaze o věrnost originálu – mohli hrát a vymýšlet, pustit poezii na špacír… A hlavně: mohli své české verze prošpikovat humorem. To moje práce byla mnohem osamělejší a méně veselá. Musel jsem se pokusit o střídmou vznešenost, jíž vynikají nejstarší zpěvníky průkopnického souboru Fisk Jubilee Singers. Bylo třeba zachytit tragický kontext, jenž měl v době vzniku prvních zápisů tajemných „sperichils“ na paměti každý příslušník afroamerického etnika. A konečně se z veršů nesměla vytratit ona přísná zbožnost, spolu s úzkým vztahem ke konkrétním pasážím ze Starého i Nového zákona, které tvoří nedílnou součást této publikace. Že se mi ne vždy podařilo udržet vážnou tvář, bude laskavému čtenáři patrné, jakmile se do knihy ponoří. Zejména v oddílech věnovaných prorokům (Mojžíš, Daniel, Jonáš, Ezechiel) se vtip a fantazie odmítaly držet zpátky. Rád bych, aby mé volné převody bezmála sto padesáti prapůvodních spirituálů posloužily i v případě, že byste je chtěli zpívat. O to přece jde – aby ty krásné melodie žily.

Původní čtyřdílný dramatický seriál napsal Michal Bystrov. Předlohou mu byla jeho kniha George Voskovec & John Werich: Americká cesta z roku 2024. V ní autor za pomoci badatele Filipa Šíra rekonstruuje pobyt českých komiků za oceánem mezi lety 1939 a 1945. Na základě obrovského množství unikátních dokumentů mapuje dobrodružnou plavbu zakladatelů Osvobozeného divadla z Evropy do  New Yorku a sleduje jejich americkou kariéru – od nelehkých počátků v krajanských komunitách přes divadlo v Clevelandu až po účinkování v Los Angeles, kde se V & W snažili prosadit ve zlaté éře Hollywoodu. V Kalifornii zaujali některé z největších osobností tehdejšího filmového průmyslu, včetně Orsona Wellese, jen aby se nakonec vrátili zpět na Manhattan a na Broadwayi si zahráli v Shakespearově Bouři. Hrají: Jiří Voskovec – Ondřej Brousek, Jan Werich – Michal Isteník, Jaroslav Ježek – Václav Neužil. Dále účinkují: Viktor Preiss, Marek Němec, Viktor Zavadil, Helena Dvořáková, Martina Hudečková, Jana Stryková, Eva Hacurová, Petr Lněnička, Jiří Vyorálek, Kryštof Bartoš, Petra Špalková. Režie: Petr Mančal. Dramaturgie: Klára Novotná. Hudba: Hanuš Axmann (a Jaroslav Ježek). Každý ze čtyř dílů je na webu ČRo doplněn rozhovorem, v němž Michal Bystrov a Filip Šír představují podrobný kontext dramatických epizod a také unikátní nahrávky Jiřího Voskovce a Jana Wericha natočené ve Spojených státech. Premiéru připravil Český rozhlas k stému výročí vzniku Osvobozeného divadla.