Michal Bystrov v konverzaci s Jiřím Černým na internetových stránkách časopisu Tvar. Řeč je o smyslu hudebních recenzí, novinářské etice, ale také o Leonardu Cohenovi a Tomu Waitsovi.

Dělat interview s kultovní americkou písničkářkou Suzanne Vega je pro toho, koho v mládí okouzlil její hlas a už ho nepustil, opravdový svátek. Poprvé se to přihodilo před sedmnácti lety, no a teď je to tu zase. Stačilo vytočit newyorské číslo, počkat, až to Mrs. Vega zvedne, a položit první otázku.

Texty otištěné v této knize dlouho kolovaly mezi kamarády. Zaznívaly na literárních čteních, vycházely časopisecky, objevovaly se v různých sbornících. Ke svému autorovi – novináři, muzikantovi a překladateli Michalu Bystrovovi – patří stejně jako jeho písničky a články. Popravdě k němu patří víc než cokoliv jiného. Žánrově rozevlátý soubor představuje Bystrovovu tvorbu v celé její šíři: od milostné poezie (Noční kouzlo, Rychlík do horečky) přes sarkastický, někdy černý, jindy růžový humor (Sade, lesy, zahradnictví) až po lehce nostalgické rozjímání o rodném městě (Prahoznámá postava) či naopak intenzivní hřímání ve volném verši (Vzteklej pes). Najdeme tu básně o narození dítěte (Blond kytka pro blond holku) i o smrti otce (Zima za průhlednými záclonami), říkanky pro malé neteře, dceru a syna (Kůň s modrýma očima, Všechna hvězdná znamení), ale také zběsilý nonsens podvratného charakteru (Potkal Špringštajn Silvrštajna). Výsledkem je to, čemu autor s oblibou říká „organizovaný chaos“.

V Deníku a na webu www.denik.cz odstartoval nový cyklus Michala Bystrova. Seriál s Písničkou na rtech pojednává o historii a vzniku starých českých zlidovělých skladeb.

V edici České televize vyšel třetí díl knihy Čechoslováci v gulagu. Jedna z kapitol je věnována Michalovu dědovi, ruskému emigrantovi a československému občanovi Nikolaji Bystrovovi.

Rozhovor Marcela Kabáta s Martou Bystrovovou. O listopadu, Melantrichu, o novinářích, kteří se nebáli.

Na albovém kompletu Pepy Streichla (STREICHL, Galén 2019) je i naše společná písnička Dneska pozdě k ránu. V roce 2013, před svou smrtí, o ní Pepa napsal: “Mám tři knihy, které beru skoro jako své bible. Z toho dvě se týkají Michala. Moc se mi líbí jeho překlady bluesových textů starých bluesmenů a jeho vlastní variace na bluesové téma. A právě svými texty mě Michal donutil k tomu, abych se zamyslel nad vlastními bluesovými texty a začal přemýšlet o tom, jak do nich dostat archaičnost bluesmanů. A přemýšlím pořád! Ale vyšel jsem tomu přemýšlení trochu vstříc a požádal Michala o texty pro mě. Po delší době to vyšlo a Michal mi poslal text Dneska pozdě k ránu, který jsem si dovolil upravit sobě tak říkajíc do huby. Napsal jsem si k němu hudbu a mám dojem, že z toho vznikla krásná píseň.”

V literárním magazínu Divoké víno vyšel nový cyklus básní z let 2015 až 2019.

Stanislav Šulc v Deníku moc hezky zrecenzoval Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec).

Znáte to: malý krůček po lidstvo… O zveřejnění nahrávek, které vám tu předkládám, jsem usiloval dlouho. Jde o celý můj písničkový archiv, o 15 let hraní, radosti i starostí. Nejprve přicházejí na řadu sólové nahrávky s kytarou, následovat budou kapelové, s kamarády. Všechny tyto písně jsem během let porůznu – v rámci svých možností – šířil na tzv. samopalech. Teď vám je předkládám se vší parádou – vyčištěné, zesílené, remasterované, pečlivě vybrané, seřazené a připravené k vydání na oficiálním nosiči. 75 profesionálně natočených tracků, od prvních pokusů z roku 2004 přes další větší sessions z let 2005 a 2006, 2008, 2010, 2013 až po nepoužité střípky z loňského nahrávání alba CARDENIO. Původní PÍSNIČKY DO DEŠTĚ byly oblíbeným soundtrackem nočních vycházek mnoha mých přátel. Pevně doufám, že poslouží i nyní. Sám už s nimi na prahu čtyřicítky nic moc nenadělám, ale jistě se najdou jiní rozervaní (pěta)dvacátníci, kteří potřebují zhudebnit své obavy, vášně, chmury, lásky – znáte to…