J. S. Machar: Černovid


J. S. Machar: Černovid

Vybral a uspořádal Michal Bystrov
Galén 2022

Osmdesát let po smrti J. S. Machara se čtenářům poprvé dostává do rukou výbor z prakticky kompletní tvorby tohoto výrazného prozaika, básníka a politika. Ve více než sedmi desítkách vydaných publikací se jednomu z nejosobitějších českých autorů přelomu 19. a 20. století podařilo zachytit tragiku i komiku mnoha dramatických dekád: od rozpadu Rakouska-Uherska přes vznik samostatného československého státu až po rozčarování z vývoje první a druhé republiky. Význam J. S. M. jako suverénního mistra literárních portrétů a především jako ohnivého, neúplatného i nesmírně vtipného fejetonisty, komentátora a glosátora – s typicky zamračeným pohledem, železnou disciplínou, pečlivě formulovaným kodexem cti a přísnou dikcí, za níž se ovšem skrývá notná dávka humoru a empatie – dodnes přesahuje hranice tuzemské publicistiky.

Básník, publicista, úředník a politik. Josef Svatopluk Machar se narodil 29. února 1864 v rodině mlynářského stárka v Kolíně, mládí strávil v Brandýse nad Labem. Po studiu gymnázia v Praze absolvoval roční vojenskou službu. Na pole literatury vstoupil v sedmnácti letech, úvodní část své první sbírky Confiteor… publikoval v roce 1887. Od roku 1889 – po vydání druhé lyrické knížky – si pro nedostatek pracovních příležitostí doma v Čechách začal shánět zaměstnání ve Vídni, kam se hodlal odstěhovat se svou snoubenkou a záhy novomanželkou Hedvikou Marešovou. Ve vídeňském Úřadu pro pozemkový úvěr (Boden-Credit-Anstalt, zkráceně Bodenkreditka) pracoval třicet let, až do 1. ledna 1919, kdy byl penzionován. Jeho návrat do vlasti se však připravoval už od roku 1917, z Vídně do Prahy definitivně odjel 13. května 1918. Jako jeden z nejbližších přátel T. G. Masaryka se okamžitě zapojil do procesu budování vznikající republiky. V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii. V červnu 1919 přijal na prezidentovu žádost úřad generálního inspektora československé armády, který vykonával od června 1919 do listopadu 1924. Poté pokračoval v literární činnosti, značně roztrpčen vývojem politických událostí ve své zemi. Od roku 1929 až do smrti žil ve vile v Cukrovarnické ulici v pražských Střešovicích.
V básnické tvorbě se kromě intimní a příležitostné lyriky (Confiteor…, Čtyři knihy sonetů, Vteřiny, Výlet na Krym) věnoval politické satiře (Boží bojovníci, Satiricon) a historickým tématům (devítidílný básnický cyklus Svědomím věků, k jehož vrcholům patří knihy V záři hellenského slunce, Jed z Judey, Barbaři a Apoštolé). Ve sbírce Tristium Vindobona kritizoval slabé postavení pasivního českého národa v rámci neudržitelného Rakousko-Uherska, v knize Zde by měly kvést růže… otevřel ožehavé téma postavení žen v tehdejší společnosti. V románu ve verších Magdalena, později zfilmovaném, ilustroval na osudu (ne)napravené prostitutky tragické důsledky provinční morálky a povrchnosti. Stejnou nekonvenčností a svěžím rebelstvím se vyznačují i Konfese literáta – dvoudílné paměti, které sepsal v pouhých 37 letech a o nichž Masaryk prohlásil, že jsou nejlepšími memoáry, jaké kdy četl.
Coby literární kritik proslul J. S. M. nemilosrdným rozborem díla Vítězslava Hálka, kterého shledal – oproti generaci svých předchůdců – autorem druhého řádu. Přesnost jeho argumentů bývá srovnávána s podobně klíčovou kritikou Tylova Posledního Čecha z pera Karla Havlíčka Borovského či s ostrým šlehem recenzí a fejetonů Jana Nerudy. Svým razantním vstupem do poněkud zatuchlé kritické obce si mladý „střelec“ nadlouho znepřátelil starší kolegy v čele s Jaroslavem Vrchlickým. Postupně však mezi nimi opět došlo ke smíření. Role J. S. M. jako suverénního mistra literárních portrétů a především jako ohnivého, neúplatného i nesmírně vtipného fejetonisty, komentátora a glosátora – s typicky zamračeným pohledem, železnou disciplínou, pečlivě formulovaným kodexem cti a přísnou dikcí, za níž se ovšem skrývá notná dávka humoru a empatie – patří dodnes k nejsvětlejším stránkám tuzemské publicistiky.
Roku 1910 vystoupil J. S. Machar z katolické církve. Jak sám říká, vrátil jí i jména Josef a Svatopluk, která dostal při křtu, a nechal si pouze iniciály. Sérií polemických publikací Klerikalismus mrtev, Katolické povídky a Antika a křesťanství si znepřátelil představitele tehdejšího katolického tisku. Své „tažení“ podpořil veřejnými přednáškami a studijními cestami do Říma, Neapole a Řecka. Stal se svobodným zednářem, roku 1918 byl zvolen Velmistrem Veliké lóže národní československé.
Běh svého života zachytil kromě zmíněných vzpomínek i v knihách Nemocnice (zvláštní psychologická próza o době, kdy málem zemřel na zánět slepého střeva), Kriminál (o krátkém pobytu ve vězení, kam se dostal roku 1916 kvůli několika „závadným“ básním ze sbírky Krůpěje), Vídeň a Třicet roků (o životě v rakouské metropoli), Pět roků v kasárnách (o vzniku československého státu a působení na postu generálního inspektora branné moci), Oni a já, Zapomínaní a zapomenutí a Při sklence vína (o osobnostech, s nimiž se během let setkal). K stáru se dopracoval k pozoruhodné reflexivní poezii (Na křižovatkách). Zemřel 17. března 1942 v Praze ve věku 78 let, pln deziluze, ale přesto ne tak zatrpklý jako jeho přítel Vrchlický. J. S. Machar to – navzdory všem skeptickým tónům jeho poezie i pozdnímu příklonu k listům krajní pravice – s lidmi nikdy tak docela nevzdal.

Karel Čapek

Co víte, vy dnešní, čím byl Machar? Není dnes takového, žádný básník se mu nevyrovná silou a elánem, se kterými nás popadl a vedl. A žádné dnešní přehodnocování nezmenší to, co Machar byl. Jeho dílo je dějinná událost jako vyhraná bitva v poli.

J. S. Machar (Kriminál)

Pan vrchní komisař ptá se po jmeně –
„Co je to J. S.?“
„Víte, památka malá na římsko-katolickou církev. Dala mi dvě křestní jmena, když jsem z ní vystoupil, jmena jsem jí vrátil a nechal si jen tato dvě písmena.“

J. S. Machar (Českým životem)

Nelitoval jsem nikdy ani jediné ze svých vytištěných vět, a lituji-li dnes čeho, je to, že věty moje nebyly fysickými kladivy, aby tloukly na dobro a definitivně ty lebky, od nichž se slova má musila odrazit jak hrách od stěny.

J. S. Machar: Černovid (rozhlasové pásmo)

Josef Svatopluk Machar: Černovid. Tragické i komické reflexe světa a společnosti | Vltava (rozhlas.cz)

Premiéra v pondělí 21. listopadu 2022 ve 22.00 na stanici ČRo Vltava. Tragické i komické reflexe světa a společnosti v díle jednoho z nejplodnějších a nejosobitějších autorů naší literatury. Rozhlasovou antologii z poezie a vzpomínek básníka, satirika a publicisty JSM připravil na základě svého knižního výboru Michal Bystrov. Účinkují Petr Lněnička, Michal Bystrov a Miroslav Hruška. Režie Petr Mančal. (57 min.)